Podráždění pokožky - Koktejlový efekt - pokračování
V minulém článku jsme vyjmenovali některé nebezpečné chemické ingredience, které jsou obsaženy v běžné kosmetice.
A slíbili jsme pokračování.
Dnes se chceme věnovat trošku komplexnější otázce. Otázce spolupůsobení mnoha různých chemikálií na lidské zdraví, tzv. koktejlovému efektu.
Jedna z mnoha příčin, proč vaše pokožka může být podrážděná a vysušená, může spočívat právě v účinku koktejlového efektu, tedy směsi mnoha chemických látek působících najednou.
Mnoho odborníků bude možná apelovat na to, že škodlivé účinky jednotlivých chemikálií nejsou jednoznačně prokázány a že koncentrace těchto látek jsou v kosmetice nízké. A z toho tedy vyvozují bezpečnost kosmetiky.
Uvědomte si ale, že dnes nejsme vystaveni působení pouze jedné chemikálie v jednom okamžiku. V mnoha výrobcích, které za den použijeme, se nachází mnoho přísad. Tyto přísady pochází z kombinace produktů pro osobní péči ale i z jiných spotřebních výrobků v domácím, pracovním i venkovním prostředí.
Člověk, používající běžné chemické prostředky a kosmetiku se denně setká až s 300 druhy různých chemikálií. Tyto látky na nás působí ve směsích a všechny současně.
A zde tedy vzniká hlavní problém:
vědci dnes zatím neznají zdravotní účinky působení různých chemických směsí na naše tělo. Také neexistuje komplexní legislativní regulace, která by zahrnovala opakované působení všech možných chemikálií a jejich směsí, kterým jsme denně vystaveni.
A jsme jim vystaveni nepřetržitě!
A nejde pouze o působení látek, které jsou nám známy z etiket. V kosmetice i v ostatním spotřebním zboží se dnes setkáváme se spoustou chemikálií, které nejsou vůbec nikde deklarovány. Např. kontaminace z obalových materiálů, anebo skryté příměsi – viz následující příklad:
Tak například látka 1,4-dioxan je prokazatelně karcinogenní a toxický plyn, který se samozřejmě používat v kosmetice nesmí. Tento plyn se však používá při výrobě některých kosmetických chemikálií. A může tedy být v těchto kosmetických ingrediencích obsažen jako zbytek z výroby. Přičemž spotřebitel se samozřejmě o přítomnosti tohoto plynu ve výrobku nedozví, protože na etiketě už je uvedena pouze výsledná vyrobená látka. Zda 1,4-dioxan v látce zůstal nebo ne, je pouze na libovůli výrobce, kvalitě jeho výroby či kvalitě jeho dodavatele.
(1,4-dioxan se používá při výrobě Sodium Laureth Sulfátu, a všeho co obsahuje slovo „PEG“, „ceteareth“, „xynol“, „oleth“)
Princip účinků výše popsaného koktejlového efektu z lékařského hlediska rozebírá ve své knize MUDr. David Frej (Zánět – skrytý zabiják, nakladatelství Eminent, 2015).
Všechny látky pro tělo cizí, tzv. xenobiotika, oslabují lidský imunitní systém. V případě, že se tyto cizí látky v těle okamžitě nerozpustí ve vodě a tělo je okamžitě nezlikviduje, hromadí se tyto látky v tuku.
Naše ledviny a játra se sice snaží neustále tyto xenobiotika likvidovat. Tato likvidace probíhá prostřednictvím enzymů, které si tělo vytváří a které tyto cizí látky štěpí. Ale jeden enzym se většinou použije pro štěpení více různých cizích látek a pak tento enzym nestačí k likvidaci všeho, co je potřeba a tak se odbourá pouze některá z toxických látek a ty ostatní zůstanou v tukové tkáni uloženy.
V lidské tukové tkáni se tak dnes nachází přes 300 různých toxinů. A tyto hromadící se látky do budoucna člověku přináší vážné zdravotní komplikace. Ty se mohou projevit zpočátku právě na pokožce. Pokud takové potíže máte, doporučujeme nahradit některé výrobky, které by svým složením mohly přispívat ke koktejlovému efektu, čistými přírodními produkty.
Přejeme Vám krásné dny.
Váš BD-Beautiful days
Kromě knihy MUDr. Davida Freje je čerpáno také ze stránek mezinárodního projektu „Kampaň pro bezpečnou kosmetiku“ www.safecosmetics.org
21.04.2020